Hlavní stránka
Co se děje
Ze společnosti
Archiv vydání
Vrba, Fórum
Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení.
Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne.
Sociální karta (poznámka), 26. 1.

Pochyby vzbuzuje obhajoba tvrdící, že karta přináší klientům komfort. Příjemci sociální dávek, předpokládám, komfort očekávají až na dalších místech. Takhle mají další kartu, která má jediný výběr zdarma, to je veškerý komfort.
    Když příjemce kartu ztratí a nebude mít 240 korun na novou, třeba v proto, že čeká na další dávku, bude se to dle zástupce ČS přítomného na tiskovce řešit "individuálně", jinými slovy Spořitelna nemá pro tuto situaci pravidlo. Může "individuálně" kartu odmítnout vydat, což bude pro příjemce fatální. Čekal bych odpověď typu "bude-li mít na účtu postačující hotovost, bude karta vydána a poplatek stržen následně".
    Karta sociálních dávek tedy ani v dalších parametrech komfort nezvyšuje.
    Jediné, co zvyšuje, je sebevědomí ministra Drábka, který dosud nefungující systém (počítače kolabují, data se nenahrávají, dávky se vyplácejí všem, kdo požádají s tím, že přezkum následně rozhodne, kdo bude vracet), který nepovedený a nepřipomínkovaný systém označuje za dobře fungující. Připomíná tak našeho nejspokojenějšího ministra, který je dle některých současně naším nejlepším, jakého školství kdy mělo.
Vysokoškoláci (Komentář), 26. 1.

Pražák, bydlící již více než půl života v malém pohraničním městečku, podlehl touze podělit se o své myšlenky. Jsou mnohdy kontroverzní a rád se pustí do debaty s případnými oponenty.
Abych nebyl podezříván z podjatosti předesílám, že proti vzdělání nic nemám, naopak. Sám mám vzdělání jen středoškolské, leč vysokoškoláků, alespoň těch, kteří skutečně vlastní pílí dosáhli tohoto vzdělání na solidních vysokých školách, si velmi vážím. Neboť i ze středoškolských studií vím, jaké „buňky“ musí mít člověk na to, aby penzum znalostí vstřebal, a pak u zkoušek (neřku-li v životě) uplatnil.
    Také mám jakous takous představu, jaký je profil národa, co se týče vloh ke studiu. Myslím, že i tady platí Gaussova křivka, že tedy nejvíce je lidí průměrných a k nižší či vyšší schopnosti úspěšně studovat se počty snižují.
    Proto mě velmi překvapila informace, kterou jsem si přečetl v sobotních Lidovkách v rozhovoru s profesorem Cyrilem Höschlem. Že totiž u nás více než 60 % populačního ročníku jde na vysoké školy. Na Slovensku a v Polsku je to dokonce 80 %. Sám profesor Höschel dvě třetiny populačního ročníku nastupujícího na Vysoké školy považuje za tak akorát.
    Nevím, není to tak trochu pragocentrický pohled? Tam, kde se soustřeďuje nejvíce vysokých škol, výzkumných ústavů, ústředních úřadů a generálních ředitelství, je snad takový počet vysokoškolsky vzdělaných lidí potřeba. Ale Česko není jen Praha a velká města. A z vlastní zkušenosti pobytu a práce v malém městě vím, že uplatnění vysokoškoláků není až tak velké.
    V závodě, kde jsem pracoval, byli ze 120 zaměstnanců tři inženýři, a to počítám i majitele. A přesto fabrika šlape. A tak je to myslím plus minus ve všech menších a středních výrobních závodech, které nemají vlastní výzkum, vývoj a konstrukci. A předpokládám, že i v těch velkých závodech nebude polovina vysokoškoláků. Podobné to bude asi i v zemědělství.
    Hovoří se o útlumu průmyslu a zemědělství a o přesunu pracovních sil do terciární sféry, pod kterou si představuji cestovní ruch, pohostinství, opravárenství a servis čehokoli, kadeřnictví a celou další paletu služeb, dopravu a logistiku (a jistě by se našly další obory). Je tam potřeba tolik vysokoškoláků? Konec konců ani každá pošťačka, pracovnice u přepážky v bance, účetní nebo úřednice nemusí mít vysokoškolské vzdělání, aby perfektně zvládala svou práci. Myslím, že i ve zdravotnictví netvoří vysokoškoláci, tj. převážně lékaři, většinu zaměstnanců.
    Znovu se ptám, potřebujeme tolik vysokoškoláků? Sám profesor Höschl přiznává, že v Německu (které já pokládám za velmi vyspělou zemi) nastupuje na vysoké školy asi 35 % populačního ročníku. To považuji za přiměřené. (Může se namítnout, že za totality bylo proti vyspělým zemím u nás málo vysokoškoláků a je to třeba dohnat. Ale dohnat stůj co stůj tím, že půjdou na vysoké školy i ti, kteří na to objektivně nemají? Nižší náročností studia? To snad ne!)
    Ale dejme tomu, že opravdu ty dvě třetiny vysokoškoláků, které preferuje profesor Höschl, se objeví na trhu práce. A budou požadovat pracovní zařazení adekvátní svému vzdělání. Bude tolik pracovních míst? Nebudou nakonec muset vzít za vděk i pracovním (a platovým!) zařazením středoškoláků? Budou chtít dělat u pásu v automobilce, sedět u šaltru na poště, roznášet polévku v hospodě nebo řídit kamion? Proto přece nestudovali. Ale někdo tu práci bude muset dělat.
Jan Hajský, jan.hajsky@volny.cz
Před 11 lety (Deníček), 26. 1.

Texty z knižně vydaného deníčku Gentleman miluje mlčky z doby před 11 lety. Někdy jsou zajímavě aktuální.
Lídrem 4k byl zvolen po dvoudenním maratónu jednání lidovec C. Svoboda, ačkoli se očekával unionista Kühnl. KDU však tvrdě trvala na tom, že to bude někdo od ní. A ČTK se sekla a před půl devátou večer nedočkavě oznámila, že lídrem se stal Kühnl: to jsou ty zprávy napsané předem. (–) Vozíčkářům musí jejich porouchaný elektrický vozík nejprve prohlédnout lékař!!! a vyčíslit předběžnou cenu opravy. Spolu s dalšími podobnými akty a potvrzeními pak oprava trvá měsíce. Podle úředníků pojišťovny je samozřejmě všechno v pořádku, prý jde o drahé pomůcky. Jestlipak mají ti posudkoví lékaři aprobaci "mechanik elektrických vozíků"? (–) Nejen v EU existují magoři určující, jak má komu co chutnat, být barevné a rozměrné. V USA zjistili, že díry v sýru typu ementálu jsou "moc velké"! Je tam prý moc vzduchu a málo hmoty. A stanovili na díry normu. Americká ementálská díra musí mít místo 11/16 – 13/16 palce průměr jen 3/8 palce, tedy poloviční velikost. Dementní argumenty, že se takhle jí moc vzduchu a málo sýra, nejsou bohužel vlastní jen Američanům. I někteří z našich tázaných občanů tvrdili, že je v dírách moc vzduchu (podle jedné paní dokonce "kyslíku"). Achich, achich.
Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i
Copyright (C) 1998-2018: Ivan Straka, Tom Vild
All Rights Reserved		 :: Home   :: Ze společnosti   :: Co se děje   :: Vrba   :: Fórum   :: Archiv vydání