Hlavní stránka
Co se děje
Ze společnosti
Archiv vydání
Vrba, Fórum
Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení.
Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne.
(Citát týdne)
V naší atlantické civilizaci se vytvořil mýtus viny. Že prý jsme se něčeho dopustili, protože jsme byli úspěšní. Už se nemluví o tom, že ten úspěch nespadl z nebe, ale je to dílo generací předků, kteří nějakým způsobem společnost a civilizaci někam dotlačili.
(zdroj tohoto neskonale pravdivého výroku jsem si bohužel nepoznamenal)

Ohlédnutí (A týden uplynul), 30. 8.

* Trutnovský festival pod širým nebem (dnes open air) je podle médií známý výhradně tím, že ho občas navštíví V. Havel – za pár let se dočteme, že ho založil... * Pražští bezdomovci, tedy ti nepřizpůsobiví, mají být soustředěni v táboře na okraji Prahy – otázkou je, kdo a podle čeho pozná ty nepřizpůsobivé. * Ministerstvo práce navrhuje zrušit tabulkové platy pro státní zaměstnance – jenže jak jinak hodnotit zaměstnance v prostředí, kde výkon a schopnosti nejsou podstatné? * Zajímalo by mě, jak vypadá hygiena s antiperspirantem, který vydrží 72 hodin - to se člověk nemusí tři dny mýt, nebo nátěr tři dny odolá? * Kajínek viděl film Kajínek ve vězení za "mimořádně přísných bezpečnostních opatření" – proboha proč ta opatření?! * Jásot nad tím, že živnostníci už nebudou moci zneužívat mateřskou a nemocenskou, by mělo utlumit, že dávají normálně mnohem víc, než dostávají. * Výstavba solárních elektráren podraží elektrickou energii pro domácnosti od roku 2011 o 22 %, pro podiky ještě víc - to nikdo neuměl spočítat dřív? * Šílenec Kocáb požaduje zrušení babyboxů, protože prý berou dětem právo znát své rodiče a mít jejich péči - proč ho někdo už nezbaví funkce zmocněnce pro lidská práva? * Melagomanský projekt PPF na síť regionálních deníků po skoro dvou letech a utopených stamilionech podle všeho končí. *
Ornitoložka (Editorial), 30. 8.

Pondělí. Průlom velký nastal v redakci ZS. Přišel nový šéfredaktor! Objevil se na inzerát, takže žádný záskok vyškrabaný někde majitelem. Ten ostatně nepovažoval za nutné nového člověka uvést. Tak uvidíme, jak se situace vyvine, protože redakční elévové jsou naprosto mimo a nemají o profesi ani páru. Chápou tak zhruba, že je třeba něco napsat a vyfotit, ale to je všechno. Jsou ochotni se dohadovat o čemkoli a zpochybňovat jakékoli zvyklosti jen proto, že je neznají. A klidně nedodají článek, aniž by se omluvili či dokonce oznámili, že článek není. Loď u Benátek.
    Nový šéfredaktor je z oboru, což prokázal tím, že stihl připravené texty uspořádat do podoby časopisu. Ještě uvidím, jakou má majitel platební morálku – páteční termín nedodržel, výplaty se dělaly v pondělí způsobem dosti amatérským. Jinak by to mohl být zdroj příjemných peněz za cenu každopondělního tvrdnutí v Hodoníně. Jinými slovy to znamená přesvědčit grafika a šéfra, že pracovat s texty se dá i dálkově, aspoň v případě nutnosti, abych tam v zimě opravdu nemusel jezdit pokaždé.
Úterý. V noci mě budila projíždějící auta na mokré silnici, noční déšť dorazil na Moravu podle předpovědi. Ještěže jsem stačil večer posekat část zahrady, zbytek musím stihnout do konce týdne, pak jedeme s DD do Itálie na víkend a k sekání se dostanu pozdě. Na podzim roste tráva nejrychleji, zajímavé. Natřel jsem potřetí položenou podlahu, ještě dám jeden nátěr a po olištování se uchýlíme na spaní do kapličky ležící na straně do zahrady, kde je klid.
    O víkendu se objeví malíř pokojů, který se v neděli přišel domluvit. Je to přesně ten typ, co jsem hledal: rychle pochopil, že mi jde o vymalování s nezbytnými opravami prasklin a odpadlin, nikoli o geometrickou dokonalost nerovných povrchů, tedy zachování stavu a stylu. On má míň práce a já ušetřím.
    Před polednem jsem se vydal autem do Vracova na vlak. Tento klasický způsob cestování do Prahy má výhodu v ušetření času i peněz. V Brně jsem stihl o půl hodiny zpožděné EC, takže jsem nemusel čekat půl hodiny na svůj spoj.
Středa. Před polednem jsem byl v Praze na ne zcela příjemném vyšetření u ornitoložky. Přemýšlel jsem o tom, že gynekolog je v případě průzkumu žen brán jako zcela normální úkaz, zatímco žena v případě téhož u mužů nikoli. Na jedné straně se jeví logickým, že v rámci stejného pohlaví si lékař a pacient líp porozumí, na straně druhé praktická zkušenost praví opak. S mladou doktorkou jsme si o čůrání pokecali líp než s chlapama v hospodě, vyznala se. Proměřila mi, co bylo třeba, výsledek byl pozitivní, jen musím ještě na krev.
    Odjel jsem zpátky do Kralup, podniknout různé práce a zjišťování, a vrátil se odpoledne. Jednak vyzvednout nový multimediální set-top box, jednak pokecat s TD. Pobyli jsme v Růžové sami, strýček si někde eurodovoluje, JV slíbil, leč nepřišel, MM neslíbil a splnil a IM se neozval.
    Doma jsem pak sakroval při uvádění set-top boxu do chodu, zase jiné ovládání, dost toporné, při propojení s TV brum, stejně jako u kabelovky, většinu funkcí nabízených televizorem nevyužiju, stejně jako u kabelovky. Nechápu to. Moderátorky L. Mareše z Talentmánie.
Čtvrtek. Ráno jsem absolvoval útrpný odběr krve. Bylo tam málo místa, sestra/recepční málem klečela, já seděl na její židli. Na moji poznámku, že tam má málo světla, odpověděla, že to nevadí, žílu že nahmatá. Nenahmatala... Někdy se prapodivně šetří a improvizuje. V nedalekém Paládiu jsem si za 200 pořídil dotovaný telefon Samsung Monté, uvidím, jak mi bude dotykový displej vyhovovat. Když tak ho prodám (telefon).
    Na Hlavním jsem si koupil v jízdenkovém kiosku jízdenku a protože jsem měl čas, mohl jsem se konečně věnovat problému s výběrem. Na trať Praha-Kyjov nabízí dvě trasy: Praha-Libeň, Brno, Křenovice dolní nádraží, Kyjov a Praha-Libeň, Kolín, Křenovice horní nádraží, Kyjov. Délkou se liší o 4 km, ale záhadou je, proč je cestujícím podávají v železničářské hantýrce? Proč mám tušit něco o jakychsi Křenovicích, kde vlak ani nestaví? Jak mám vědět, kudy vlak jezdí, když do Brna musí stejně přes Kolín a Brnem musí projet? Zřejmě jde o z dopravního hlediska významný bod, ale k čertu s ním, mě přece k ničemu není. Kupuju zbaběle delší trať, ale vím, že když mě bude chtít ajznbón popotahovat, neuhraju ani bod.
Pátek a víkend. Od rána pršelo a nepršelo, každopádně se ochladilo. V poledne jsem odjel na vlak do Brna. Čekal nás s DD výlet do Itálie, na pobřeží Jesolo. Odjezd odpoledne, příjezd ráno, celý den koupání, navečer přejezd lodí do Benátek, tam courání, v noci návrat zpět k busu a do vlasti. Ale to si nechám na zítřek, kvůli fotkám. Vrátili jsme se na grunt v neděli před polednem, kdeže bylo italské léto. Italské prázdniny skončily.
    DD jsem odpoledne odvezl na vlak do B a začal opravovat omítku pro malování. Navečer jsem zaskočil do zámku, který hostil Talentmánii. Tyto soutěže nemusím, zajímalo mě zákulisí. Pronikl jsem na tiskovku, viděl kolegy z odpovídajících periodik při práci (spíše jídle a pití – nikdo nepoložil otázku), zjistil, že děvčata z velkého světa celebrit reagují na čočku aparátu poslušným zapózováním, dokonce že se tak chová i režisér Zd. Troška. Poptal jsem se ho na umělecké plány, vyfotil pár dívek-robotů a šel pryč. Večer byla zkouška sboru na uherskohradišťské vystoupení za 14 dní, s cimbálkou, kupodivu proběhla bez velkých dohadů. Cestou domů jsem jel kolem milockého zámku okupovaného Talentmánií a na gruntu spatřil ohňostroj. Krátký, zbyla po něm jen mlha. Tak skončí i ony "talenty".
Matení (Meditorial), 30. 8.

"Rychlíky se řítily proti sobě, stihli je zastavit" – takový byl titulek v MfD (17. 8. 2010). Jak se ukázalo, vlaky sotva vyjely ze stanice a zastavily půl kilometru za stanicemi, z nichž vyjely. Dobrá ukázka diletantismu.
    Z podobného soudku je titulek "Jednotná rodičovská: 220 000 na dítě", přičemž je to tak, že návrh předpokládá, že strop čerpání rodičovského příspěvku je oněch 220 tisíc. Přitom slovo "max." by se do titulku pohodlně vešlo. Takže tady už jde o obyčejnou pohodlnost.
    A do třetice ukázka profesionality MfD (25. 8. 2010). Pražský poslanec D. Vodrážka havaroval na kole. Nedaleko Rudné u Prahy (stran a A2), poblíž Lán (strana B2). Je to sice necelých 30 km, ale přece jen... Asi to bude tím, že nejen Vodrážka si nic nepamatuje.
Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i
Copyright (C) 1998-2010: Ivan Straka, Tom Vild
All Rights Reserved
:: Home   :: Ze společnosti   :: Co se děje   :: Vrba   :: Fórum   :: Archiv vydání